Co znamená tzv. „restituční tečka“ Poskytování náhradních pozemků těm oprávněným osobám, jejichž restituční nárok byl rozhodnutím pozemkových úřadů potvrzen, avšak jimž nebyly jejich původní pozemky vydány do vlastnictví, svěřil stát v zákoně o půdě právě Pozemkového fondu ČR. Namísto postupu podle § 11 odst. 2 zákona o půdě se ale realizují náhrady prostřednictvím zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Ten však oprávněné osoby podle zákona o půdě až do 6. 8. 2003 vystavoval konkurenci nabídek ostatních zájemců.
Z podnětů, které byly ochránci od roku 2001 předloženy vyplývá, že Restituční tečka se tedy týká časového omezení převodů náhradních pozemků ze strany PF. Mohou nastat následující možné situace:
1) Jestliže pozemkový úřad vydal ve správním řízení zamítavé rozhodnutí (tj. rozhodl, že oprávněná osoba není vlastníkem určitých pozemků), a současně byla přiznána náhrada za nevydané pozemky, je třeba, aby dotyčná osoba uplatnila do dvou let od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu nárok na náhradu u PF.
2) V případě nároků vyplývajících z rozhodnutí pozemkového úřadu, která nabyla právní moci před datem 6. 8. 2003, končí možnost převodu náhradních pozemků dnem 31. 12. 2005. Po tomto datu již u „starých nároků“ (tj. nároků vzniklých před 6. 8. 2003) nebude možné převádět náhradní pozemky a bude možné získat pouze finanční náhradu.
3)Pro oprávněné osoby, u kterých pozemkový úřad nerozhodoval, a nárok na náhradu vznikl přímo ze zákona, končí možnost převodu uplynutím dvou let ode dne, kdy právo na převod mohly uplatnit poprvé.
Je tak zřejmé, restituční tečka ve spojení s termínem 31. 12. 2005 se týká jen „starých nároků“, a není proto „tečkou“ vztahující se absolutně pro všechny oprávněné osoby s nárokem na vydání náhradního pozemku.
Dokumenty k prodeji
